Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - News /en/university/news/sciencezoom 2026-11-17T08:28:15+01:00 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích info@jcu.cz Joomla! - Open Source Content Management Držitelka vládní ceny mohla být lékařkou. Vybrala si ale vědu na Jihočeské univerzitě 2025-09-30T13:10:53+02:00 2025-09-30T13:10:53+02:00 /en/university/news/sciencezoom/drzitelka-vladni-ceny-mohla-byt-lekarkou-vybrala-si-ale-vedu-na-jihoceske-univerzite Edita Kadlecová ekadlecova01@jcu.cz <p><img src="/images/UNIVERZITA/aktualne/prf-ju/TP.jpg" alt="" width="1346" height="757" loading="lazy"></p><p><strong>Letošní cenu vlády pro nadaného studenta získala studentka Jihočeské univerzity Tereza Patlejchová. Pro portál ScienceZoom mimo jiné vysvětluje, proč dala Jihočeské univerzitě přednost před medicínou a jakou podporu poskytuje univerzita mladým vědcům.</strong><o:p></o:p></p> <p><strong><em>Studujete biofyziku i učitelství, v praxi se věnujete nanomateriálům. Co vás přivedlo k tak širokému a v mnohém neobvyklému záběru studia?</em></strong><o:p></o:p></p> <p>Já jsem ještě na gymnáziu vůbec nevěděla, že se budu věnovat vědě, Po maturitě jsem podala přihlášku na medicínu, kam mě napoprvé nevzali. Dostala jsem se na Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity a až tady jsem vlastně zjistila, co mě skutečně baví a čemu bych se chtěla věnovat.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Jak jste se dostala k propojení fyziky s biologií a chemií?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Při  fyzikálním praktiku mě oslovil náš vyučující, doktor Jiří Kratochvíl <a href="https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/katedry/katedra-fyziky/aktualne/dr-jiri-kratochvil-z-ufy-ziskal-vyznamne-oceneni-ceska-hlava">https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/katedry/katedra-fyziky/aktualne/dr-jiri-kratochvil-z-ufy-ziskal-vyznamne-oceneni-ceska-hlava</a>(držitel ocenění Česká hlava za technické vědy-pozn. red.), že se mu líbilo, jak jsem zpracovala protokoly z měření, a jestli bych si tedy nechtěla vyzkoušet práci v laboratoři. Tak jsem se dostala k nanomateriálům s antimikrobiálními vlastnostmi. A vývoj takových tenkých vrstev zahrnuje i testování jejich fyzikálních, chemických a biologických vlastností. A mě tahle práce zaujala natolik, že i když jsem se druhý rok už dostala na medicínu, nenastoupila jsem na ni a zůstala jsem na Jihočeské univerzitě. <o:p></o:p></p> <p><em><strong>V čem vás naplňuje právě práce s nanomateriály, tedy hmotou obsahující částečky menší než 100 nanometrů?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Nejde jen o teorii a počítání, ale zejména o logické uvažování a experimenty, které jsou určitou formou dobrodružství. Kombinujete složení různých vrstev z nanomateriálů tak, aby vrstva měla určité například antivirové či antibakteriální vlastnosti, a přitom s napětím čekáte na výsledek, který se může, ale také nemusí hned dostavit. <o:p></o:p></p> <p><em><strong>S doktorem Kratochvílem už jste dokonce držiteli patentu na antibakteriální vrstvu. Můžete prosím velmi laicky vysvětlit, o co se vlastně jedná?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Obecně řečeno se nám podařilo dosáhnout toho, že jsme vytvořili vrstvu, která je velmi tenká, a přitom vykazuje daleko lepší vlastnosti než mnohem silnější vrstvy. A to má řadu výhod.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Tady prosím o bližší vysvětlení…</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Každý ví, že například měď má silné antibakteriální či antivirové účinky. Lidé se ovšem bojí toxicity a toho, že když pokryjeme nějaký materiál, třeba textilii, nanočásticemi mědi, mohu se tyto nanočástice časem uvolňovat a dostávat do okolního prostředí. Proto se hledá způsob, jak potenciální škodlivost nanostrukturovaných povrchů snížit tím, že množství použitého kovu snížíme na minimum, a přitom dosáhneme i tak očekávaného antibakteriálního účinku.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>A jak se vám to podařilo?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Procesem, se kterým se setkáváme v běžném životě – galvanickou korozí. V podstatě jde o to, že na tenkou vrstvu jednoho kovu, v tomto případě mědi, nanesete nanočástice jiného, ušlechtilejšího kovu, například stříbra. <o:p></o:p></p> <p><em><strong>Co se při takové kombinaci děje?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Pokud jsou tyto dva kovy pohromadě, dochází k tomu, že méně ušlechtilý kov začne díky kontaktu se ušlechtilejším kovem rychleji korodovat. A tím, jak se kov rozrušuje, dochází i k rychlejšímu uvolňování kovových iontů, které působí proti bakteriím i virům.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Kde a jak jsou takové povrchy nejlépe využitelné?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Povrchy, při jejichž výrobě minimalizujeme použití kovů a zároveň maximalizujeme antimikrobiální účinnost, mají široké uplatnění zejména ve zdravotnictví. Třeba v nemocničním prostředí je velmi žádoucí, aby tam u pacientů nedocházelo k nechtěným infekcím. A tuto hrozbu můžeme snížit například tím, že určitou vrstvou pokryjeme textilie či implantáty. Význam téhle antibakteriální ochrany zesiluje právě v době, kdy se některé bakterie stávají ve stále větší míře rezistentní vůči antibiotikům. A my musíme hledat preventivní cesty k tomu, aby k infekci bakteriemi vůbec nedošlo.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Ještě zcela nedávno se ve vědě i v medicíně mluvilo o tom, že vědci a lékaři se vzhledem k množství poznatků musejí více specializovat, soustředit na jeden konkrétní obor na úkor obecných znalostí. Vy naopak spojením studia biologie, fyziky a chemie ukazujete opačný směr. Bude to podle vás cesta budoucnosti?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Vzhledem k vývoji v oblasti například biotechnologií možná začne být spojení fyziky, chemie a biologie mnohem preferovanější než dnes. Studuji zároveň učitelství těchto oborů a vím, že i v Česku se zkoumá možnost vytvoření předmětu s názvem science (věda), který by při výuce slučoval všechny přírodní vědy do jednoho předmětu.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Proč? Jaký je hlavní důvod?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Zájem o vědu obecně upadá a tvůrci science jsou přesvědčeni o tom, že kdyby žáci a studenti lépe chápali úzké propojení přírodních věd, věda a obecně studium přírody by pro ně bylo zábavnější. A větší nadšení v této oblasti by pak pomohlo i výzkumu a vědě obecně.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Jaké jsou zkušenosti ze zemí, kde se science už vyučuje?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Některé země, kde už se vyučuje science (například skandinávské státy), jsou skutečně na špičce v PISA testech, které srovnávají znalosti žáků v mezinárodním měřítku. Problém ale je v  tom, že science vyučují i země, které jsou na konci tohoto žebříčku. Takže zřejmě nelze paušalizovat a zavádět jednotný mustr pro všechny. Rozhodují zřejmě i jiné podmínky a specifika každé země.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Vy sama se ale kromě své vědecké činnosti věnujete v rámci studia přírodovědnému vzdělávání. Dokonce jste vedla průzkum mezi více než 1700 středoškolskými učiteli, akademiky a studenty o vnímání výuky science. Jaké jsou tedy podle vás možnosti budoucí výuky přírodních věd v Česku?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Z průzkumu vyplynulo, že většina respondentů by považovala výuku science za přínos. Nejsme na to ale zatím připraveni. A to třeba i kvůli nedostatku učitelů, schopných odučit fyziku, chemii i biologii dohromady. U nás je běžné studovat pouze 2 aprobace. A výuka integrovaných předmětů je teprve v plenkách. Třeba se to časem změní.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Nastoupila jste na doktorské studium. Pomohla vám cena vlády k tomu, že byste mohla eventuálně usilovat o doktorát na nějaké prestižní zahraniční univerzitě?</strong></em><o:p></o:p></p> <p style="text-align: justify; background: white; mso-background-themecolor: background1; margin: 12.0pt 0cm 12.0pt 0cm;">O tom zatím neuvažuji. Zůstanu na Jihočeské univerzitě, protože mi zdejší podmínky ke studiu i výzkumu naprosto vyhovují. Ráda bych pokračovala v multidisciplinárním výzkumu na katedře fyziky, chemie i medicínské biologie. Věřím, že nás čekají ještě velké věci, a proto se nikam jinam aktuálně nechystám.</p> <p style="text-align: justify; background: white; mso-background-themecolor: background1; margin: 12.0pt 0cm 12.0pt 0cm;"></p> <p style="text-align: justify; background: white; mso-background-themecolor: background1; margin: 12.0pt 0cm 12.0pt 0cm;">Text: Marek Kerles</p> <p style="text-align: justify; background: white; mso-background-themecolor: background1; margin: 12.0pt 0cm 12.0pt 0cm;">Foto: PŘF JU</p> <p><img src="/images/UNIVERZITA/aktualne/prf-ju/TP.jpg" alt="" width="1346" height="757" loading="lazy"></p><p><strong>Letošní cenu vlády pro nadaného studenta získala studentka Jihočeské univerzity Tereza Patlejchová. Pro portál ScienceZoom mimo jiné vysvětluje, proč dala Jihočeské univerzitě přednost před medicínou a jakou podporu poskytuje univerzita mladým vědcům.</strong><o:p></o:p></p> <p><strong><em>Studujete biofyziku i učitelství, v praxi se věnujete nanomateriálům. Co vás přivedlo k tak širokému a v mnohém neobvyklému záběru studia?</em></strong><o:p></o:p></p> <p>Já jsem ještě na gymnáziu vůbec nevěděla, že se budu věnovat vědě, Po maturitě jsem podala přihlášku na medicínu, kam mě napoprvé nevzali. Dostala jsem se na Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity a až tady jsem vlastně zjistila, co mě skutečně baví a čemu bych se chtěla věnovat.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Jak jste se dostala k propojení fyziky s biologií a chemií?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Při  fyzikálním praktiku mě oslovil náš vyučující, doktor Jiří Kratochvíl <a href="https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/katedry/katedra-fyziky/aktualne/dr-jiri-kratochvil-z-ufy-ziskal-vyznamne-oceneni-ceska-hlava">https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/katedry/katedra-fyziky/aktualne/dr-jiri-kratochvil-z-ufy-ziskal-vyznamne-oceneni-ceska-hlava</a>(držitel ocenění Česká hlava za technické vědy-pozn. red.), že se mu líbilo, jak jsem zpracovala protokoly z měření, a jestli bych si tedy nechtěla vyzkoušet práci v laboratoři. Tak jsem se dostala k nanomateriálům s antimikrobiálními vlastnostmi. A vývoj takových tenkých vrstev zahrnuje i testování jejich fyzikálních, chemických a biologických vlastností. A mě tahle práce zaujala natolik, že i když jsem se druhý rok už dostala na medicínu, nenastoupila jsem na ni a zůstala jsem na Jihočeské univerzitě. <o:p></o:p></p> <p><em><strong>V čem vás naplňuje právě práce s nanomateriály, tedy hmotou obsahující částečky menší než 100 nanometrů?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Nejde jen o teorii a počítání, ale zejména o logické uvažování a experimenty, které jsou určitou formou dobrodružství. Kombinujete složení různých vrstev z nanomateriálů tak, aby vrstva měla určité například antivirové či antibakteriální vlastnosti, a přitom s napětím čekáte na výsledek, který se může, ale také nemusí hned dostavit. <o:p></o:p></p> <p><em><strong>S doktorem Kratochvílem už jste dokonce držiteli patentu na antibakteriální vrstvu. Můžete prosím velmi laicky vysvětlit, o co se vlastně jedná?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Obecně řečeno se nám podařilo dosáhnout toho, že jsme vytvořili vrstvu, která je velmi tenká, a přitom vykazuje daleko lepší vlastnosti než mnohem silnější vrstvy. A to má řadu výhod.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Tady prosím o bližší vysvětlení…</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Každý ví, že například měď má silné antibakteriální či antivirové účinky. Lidé se ovšem bojí toxicity a toho, že když pokryjeme nějaký materiál, třeba textilii, nanočásticemi mědi, mohu se tyto nanočástice časem uvolňovat a dostávat do okolního prostředí. Proto se hledá způsob, jak potenciální škodlivost nanostrukturovaných povrchů snížit tím, že množství použitého kovu snížíme na minimum, a přitom dosáhneme i tak očekávaného antibakteriálního účinku.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>A jak se vám to podařilo?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Procesem, se kterým se setkáváme v běžném životě – galvanickou korozí. V podstatě jde o to, že na tenkou vrstvu jednoho kovu, v tomto případě mědi, nanesete nanočástice jiného, ušlechtilejšího kovu, například stříbra. <o:p></o:p></p> <p><em><strong>Co se při takové kombinaci děje?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Pokud jsou tyto dva kovy pohromadě, dochází k tomu, že méně ušlechtilý kov začne díky kontaktu se ušlechtilejším kovem rychleji korodovat. A tím, jak se kov rozrušuje, dochází i k rychlejšímu uvolňování kovových iontů, které působí proti bakteriím i virům.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Kde a jak jsou takové povrchy nejlépe využitelné?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Povrchy, při jejichž výrobě minimalizujeme použití kovů a zároveň maximalizujeme antimikrobiální účinnost, mají široké uplatnění zejména ve zdravotnictví. Třeba v nemocničním prostředí je velmi žádoucí, aby tam u pacientů nedocházelo k nechtěným infekcím. A tuto hrozbu můžeme snížit například tím, že určitou vrstvou pokryjeme textilie či implantáty. Význam téhle antibakteriální ochrany zesiluje právě v době, kdy se některé bakterie stávají ve stále větší míře rezistentní vůči antibiotikům. A my musíme hledat preventivní cesty k tomu, aby k infekci bakteriemi vůbec nedošlo.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Ještě zcela nedávno se ve vědě i v medicíně mluvilo o tom, že vědci a lékaři se vzhledem k množství poznatků musejí více specializovat, soustředit na jeden konkrétní obor na úkor obecných znalostí. Vy naopak spojením studia biologie, fyziky a chemie ukazujete opačný směr. Bude to podle vás cesta budoucnosti?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Vzhledem k vývoji v oblasti například biotechnologií možná začne být spojení fyziky, chemie a biologie mnohem preferovanější než dnes. Studuji zároveň učitelství těchto oborů a vím, že i v Česku se zkoumá možnost vytvoření předmětu s názvem science (věda), který by při výuce slučoval všechny přírodní vědy do jednoho předmětu.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Proč? Jaký je hlavní důvod?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Zájem o vědu obecně upadá a tvůrci science jsou přesvědčeni o tom, že kdyby žáci a studenti lépe chápali úzké propojení přírodních věd, věda a obecně studium přírody by pro ně bylo zábavnější. A větší nadšení v této oblasti by pak pomohlo i výzkumu a vědě obecně.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Jaké jsou zkušenosti ze zemí, kde se science už vyučuje?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Některé země, kde už se vyučuje science (například skandinávské státy), jsou skutečně na špičce v PISA testech, které srovnávají znalosti žáků v mezinárodním měřítku. Problém ale je v  tom, že science vyučují i země, které jsou na konci tohoto žebříčku. Takže zřejmě nelze paušalizovat a zavádět jednotný mustr pro všechny. Rozhodují zřejmě i jiné podmínky a specifika každé země.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Vy sama se ale kromě své vědecké činnosti věnujete v rámci studia přírodovědnému vzdělávání. Dokonce jste vedla průzkum mezi více než 1700 středoškolskými učiteli, akademiky a studenty o vnímání výuky science. Jaké jsou tedy podle vás možnosti budoucí výuky přírodních věd v Česku?</strong></em><o:p></o:p></p> <p>Z průzkumu vyplynulo, že většina respondentů by považovala výuku science za přínos. Nejsme na to ale zatím připraveni. A to třeba i kvůli nedostatku učitelů, schopných odučit fyziku, chemii i biologii dohromady. U nás je běžné studovat pouze 2 aprobace. A výuka integrovaných předmětů je teprve v plenkách. Třeba se to časem změní.<o:p></o:p></p> <p><em><strong>Nastoupila jste na doktorské studium. Pomohla vám cena vlády k tomu, že byste mohla eventuálně usilovat o doktorát na nějaké prestižní zahraniční univerzitě?</strong></em><o:p></o:p></p> <p style="text-align: justify; background: white; mso-background-themecolor: background1; margin: 12.0pt 0cm 12.0pt 0cm;">O tom zatím neuvažuji. Zůstanu na Jihočeské univerzitě, protože mi zdejší podmínky ke studiu i výzkumu naprosto vyhovují. Ráda bych pokračovala v multidisciplinárním výzkumu na katedře fyziky, chemie i medicínské biologie. Věřím, že nás čekají ještě velké věci, a proto se nikam jinam aktuálně nechystám.</p> <p style="text-align: justify; background: white; mso-background-themecolor: background1; margin: 12.0pt 0cm 12.0pt 0cm;"></p> <p style="text-align: justify; background: white; mso-background-themecolor: background1; margin: 12.0pt 0cm 12.0pt 0cm;">Text: Marek Kerles</p> <p style="text-align: justify; background: white; mso-background-themecolor: background1; margin: 12.0pt 0cm 12.0pt 0cm;">Foto: PŘF JU</p>